Mapa - Novi Bečej

Novi Bečej
Novi Bečej (v srbské cyrilici Нови Бечеј) je město na severu Srbska, ve Vojvodině, na rozhraní Banátu a Bačky. Administrativně spadá pod Středobanátský okruh. V roce 2011 zde žilo dle sčítání lidu 13 133 obyvatel.

Město se nachází na řece Tise, v blízkosti ústí kanálu DTD do řeky, v rovinaté krajině Panonské nížiny.

Poprvé bylo připomínáno v roce 1332 a svůj název má, stejně jako nedaleký Bečej, podle maďarské šlechtické rodiny. V roce 1551 jej obsadil Mehmed Paša Sokolović během pronikání Turků směrem na sever. Po podepsání Karlovického míru v roce 1699 připadlo celé území spolu s Novým Bečejem Uhersku. Místní pravoslavný kostel byl dokončen roku 1742. V roce 1883 byla do města zavedena železnice v podobě trati, směřující do měst Pančevo (u Bělehradu) a Kikinda.

Po roce 1918 se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie. V roce 1937 zde byl odhalen památník prvnímu jugoslávskému králi Aleksandru Petrovićovi. Od roku 2006 je součástí nezávislého Srbska. Obyvatelstvo města je dodnes ze značné části (cca 25 %) maďarské národnosti.

 
Mapa - Novi Bečej
Mapa
Google Earth - Mapa - Novi Bečej
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Novi Bečej
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Novi Bečej
OpenStreetMap
Mapa - Novi Bečej - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Novi Bečej - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Novi Bečej - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Novi Bečej - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Novi Bečej - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Novi Bečej - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Novi Bečej - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Novi Bečej - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Novi Bečej - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Novi Bečej - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka
Srbsko, plným názvem Srbská republika , je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě. Leží na rozhraní Panonské nížiny a Balkánu, sousedí na severu s Maďarskem, na východě s Rumunskem a Bulharskem, na jihu se Severní Makedonií, na jihozápadě s Černou Horou a dále s Kosovem, na západě pak s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem. Srbsko má téměř 7 milionů obyvatel, jeho hlavním a největším městem je Bělehrad.

Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
RSD Srbský dinár (Serbian dinar) дин or din. 2
ISO Jazyk (lingvistika)
BS Bosenština (Bosnian language)
HU Maďarština (Hungarian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Albánie 
  •  Bosna a Hercegovina 
  •  Bulharsko 
  •  Chorvatsko 
  •  Kosovo 
  •  Maďarsko 
  •  Rumunsko 
  •  Severní Makedonie 
  •  Černá Hora