Novi Bečej
Novi Bečej (v srbské cyrilici Нови Бечеј) je město na severu Srbska, ve Vojvodině, na rozhraní Banátu a Bačky. Administrativně spadá pod Středobanátský okruh. V roce 2011 zde žilo dle sčítání lidu 13 133 obyvatel.
Město se nachází na řece Tise, v blízkosti ústí kanálu DTD do řeky, v rovinaté krajině Panonské nížiny.
Poprvé bylo připomínáno v roce 1332 a svůj název má, stejně jako nedaleký Bečej, podle maďarské šlechtické rodiny. V roce 1551 jej obsadil Mehmed Paša Sokolović během pronikání Turků směrem na sever. Po podepsání Karlovického míru v roce 1699 připadlo celé území spolu s Novým Bečejem Uhersku. Místní pravoslavný kostel byl dokončen roku 1742. V roce 1883 byla do města zavedena železnice v podobě trati, směřující do měst Pančevo (u Bělehradu) a Kikinda.
Po roce 1918 se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie. V roce 1937 zde byl odhalen památník prvnímu jugoslávskému králi Aleksandru Petrovićovi. Od roku 2006 je součástí nezávislého Srbska. Obyvatelstvo města je dodnes ze značné části (cca 25 %) maďarské národnosti.
Město se nachází na řece Tise, v blízkosti ústí kanálu DTD do řeky, v rovinaté krajině Panonské nížiny.
Poprvé bylo připomínáno v roce 1332 a svůj název má, stejně jako nedaleký Bečej, podle maďarské šlechtické rodiny. V roce 1551 jej obsadil Mehmed Paša Sokolović během pronikání Turků směrem na sever. Po podepsání Karlovického míru v roce 1699 připadlo celé území spolu s Novým Bečejem Uhersku. Místní pravoslavný kostel byl dokončen roku 1742. V roce 1883 byla do města zavedena železnice v podobě trati, směřující do měst Pančevo (u Bělehradu) a Kikinda.
Po roce 1918 se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie. V roce 1937 zde byl odhalen památník prvnímu jugoslávskému králi Aleksandru Petrovićovi. Od roku 2006 je součástí nezávislého Srbska. Obyvatelstvo města je dodnes ze značné části (cca 25 %) maďarské národnosti.
Mapa - Novi Bečej
Mapa
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka |
Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RSD | Srbský dinár (Serbian dinar) | дин or din. | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |